Rovnou na obsah Rovnou na menu
Menu
Obec Ostrovec
Ostrovec

INFO FÚ PÍSEK-DAŇ Z PŘIJMU FO

INFORMAČNÍ LETÁK – DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

KDO PODÁVÁ DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ

Podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb.,o daních z příjmů daňové přiznání (dále jen „DAP“ ) je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

DAP není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 zákona o daních z příjmů) pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani (§ 38k zákona o daních z příjmů) a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy (podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů) vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat DAP poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění (podle § 38f zákona o daních z příjmů).

DAP za zdaňovací období je povinen podat rovněž poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (nerezident), který uplatňuje slevu na dani (§ 35ba odst. 1 písm. b)až e)) nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 (stavební spoření, hypotéky).

Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti a nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.

Daňové přiznání je též povinen podat poplatník, který uplatňuje snížení základu daně o hodnotu darů poskytnutých do zahraničí podle podmínek uvedených v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.

Předmětem daně z příjmů jsou:

· příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 zákona o daních z příjmů),

· příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů),

· příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona o daních z příjmů),

· příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů) nebo

· ostatní příjmy (§ 10 zákona o daních z příjmů).

Příjmem se rozumí peněžní i nepeněžní příjem dosažený i směnou.

DAŇOVÉ TISKOPISY

DAP lze účinně podat jen na tiskopisu vydaném ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Pro zdaňovací období roku 2009 se použije tiskopis: "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2009" označený 25 5405 MFin 5405 – vzor č. 16 a dále pokyn k jeho vyplnění "Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2009" označený 25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 17 .

Součástí DAP jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopisu, které poplatník přiloží, pokud pro ně má náplň:

Příloha č. 1 - č. 25 5405/P1 MFin 5405/P1 - vzor č. 5 – slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7 zákona o daních z příjmů).

Příloha č. 2 - č. 25 5405/P2 MFin 5405/P2 - vzor č. 5 - slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (podle § 9 zákona o daních z příjmů) a z ostatních příjmů (§ 10 zákona o daních z příjmů).

Příloha č. 3 - č. 25 5405/P3 MFin 5405/P3 - vzor č. 5 - je určena pro výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí - metoda zápočtu (podle § 38f zákona o daních z příjmů).

Přílohu č. 3 správce daně v tištěné formě nevydává, je k dispozici ke stažení na internetových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz/) v nabídce „Daňové tiskopisy“, „Databáze aktuálních daňových tiskopisů“.

Na internetových stránkách České daňové správy jsou dále zveřejněny :

· pro poplatníky uplatňující ztrátu „Příloha k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle §34 odst. 1 zákona o daních z příjmů“ (č. 25 5405/P6 MFin 5405/P6 – vzor č. 1)

· pro poplatníky s příjmy, u nichž je aplikována jedna z metod vyloučení dvojího zdanění (vynětí nebo zápočet) příloha s názvem „Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 zákona o daních z příjmů“ (č. 25 5405b MFin 5405b – vzor č. 2).

LHŮTY PRO PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2009 jsou poplatníci povinni podat nejpozději do středy 31. března 2010. Poplatníkům, jimž přiznání zpracovává daňový poradce, popř. advokát, nebo poplatníkům, kteří mají podle zvláštního zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se lhůta prodlužuje do středy 30. června 2010. Podmínkou je, aby plná moc pro daňového poradce či advokáta byla správci daně odevzdána do 31. března 2010.

Správce daně může na žádost daňového subjektu, daňového poradce nebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání, a to nejdéle o tři měsíce po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud jsou součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Žádost o prodloužení lhůty pro podání přiznání je zpoplatněna správním poplatkem ve výši 300 Kč.

KOMU A JAK LZE DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ PODAT

Osobně - místně příslušnému správci daně (finančnímu úřadu).

Místní příslušnost se u fyzické osoby řídí místem jejího trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě místem pobytu cizince na území České republiky. Nemá-li fyzická osoba trvalý pobyt na území České republiky, je místně příslušný finanční úřad, v jehož územní působnosti se fyzická osoba převážně zdržuje (§ 3 zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech).

Poštovní přepravou na adresu finančního úřadu.

Z důvodu jistoty doručení podání správci daně je vhodnější volit formu doporučené poštovní zásilky. Datem podání daňového přiznání je v daném případě datum podání zásilky k poštovní přepravě.

Elektronické podání (EPO)

Podání DAP, včetně jeho příloh, lze učinit též elektronicky, formou datové zprávy opatřené zaručeným elektronickým podpisem, případně je možné podání odeslat i bez elektronického podpisu, a to ve tvaru a struktuře a za podmínek zveřejněných Ministerstvem financí České republiky v odkazu "Elektronická podání pro daňovou správu", která je k dispozici na jeho internetových stránkách (http://eds.mfcr.cz).

Aplikace EPO zároveň umožňuje elektronicky vyplnit, zkontrolovat a vytisknout daňové přiznání, které je pak možné podat osobně na příslušném finančním úřadě nebo jej doručit poštou.

Zaručený elektronický podpis (kvalifikovaný certifikát)

Elektronický podpis pro účely daňového podání vydávají akreditovaní poskytovatelé certifikačních služeb, s platností na jeden rok. V současné době poskytují kvalifikovaný certifikát tyto společnosti:

Česká pošta s.p., (http://qca.postsignum.cz )
eIdentity, a.s. ( https://www.eidentity.cz )
První certifikační autorita, a.s. ( http://www.ica.cz )

Elektronické podání neopatřené zaručeným elektronickým podpisem

V případě, že podání nebylo opatřeno elektronickým podpisem, je nutné do 5 dnů po odeslání podání doručit na příslušný finanční úřad tzv. „E-tiskopis“, který lze v aplikaci vytisknout bezprostředně po úspěšném odeslání podání.

Datová schránka

Podání daňového přiznání, hlášení a vyúčtování podle § 21 odst. 2 zákona o správě daní a poplatků, lze učinit i datovou schránkou. Pro tato podání byla Ministerstvem financí stanovena jednotná struktura a tvar souboru „XML“. Popisy struktury a tvaru „XML“ souboru a odpovídajících „XSD“ schémat jsou definována a zveřejněna na Daňovém portálu v sekci „Dokumentace“. (http://epodpora.mfcr.cz/15.html)

Pro vytvoření „XML“ souboru, lze využít elektronické formuláře aplikace EPO. Funkčnost elektronických formulářů v aplikaci EPO byla rozšířena o funkci „Uložení k odeslání do Datové schránky“. Před tímto uložením bude automaticky provedena kontrola na úplnost a formální správnost údajů. Pokud nebude nalezena kritická chyba, bude soubor uložen do zvoleného úložiště, odkud ho lze následně odeslat prostřednictvím datové schránky.

JAK ZAPLATIT DAŇ

Není-li zákonem stanoveno jinak, je daň splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Zálohy na daň jsou splatné v zákonných lhůtách. Za den platby je považován den připsání na účet finančního úřadu. (Do 31.10.2009 se za den platby považoval den, kdy platba odešla z účtu poskytovatele platebních služeb.)

K označení úhrady daně nebo zálohy na daň slouží variabilní symbol a konstantní symbol.

Daň se platí v české měně a lze ji uhradit prostřednictvím daňové složenky, poštovní poukázky, platbou na pokladně finančního úřadu nebo bezhotovostně prostřednictvím bankovního příkazu z bankovního účtu, případně formou internetového bankovnictví.

Platba v hotovosti:

Pokladna finančního úřadu:

Při placení na pokladně finančního úřadu je nutno pro identifikaci platby uvést druh daně, částku daně a identifikovat poplatníka uvedením jeho variabilního symbolu.

Daňová složenka:

Tato forma placení je osvobozena od poštovních poplatků. Daňová složenka je k dispozici u správce daně i na každé pobočce České pošty. Na každé pobočce České pošty, na finančním a celním úřadě je rovněž k dispozici seznam druhů příjmů (předčíslí bankovních účtů), na které lze daňovou složenkou platit.

K úhradě daně lze použít rovněž poštovní poukázku typu „A“, tato transakce však není osvobozena od poštovních poplatků. Je vhodné, aby při vyplňování údajů byla používána černá barva písma (při použití jiné barvy
dochází k většímu výskytu chybně nebo nečitelně sejmutých údajů.

Od 1. 1. 2009 pobočky České pošty nepřijímají starší typ daňové složenky tzn. typ daňové složenky z minulých let, na které jsou uvedeny u příslušných daní kolonky pro označení křížkem (x).

Při hotovostním placení daní daňovou složenkou či poštovní poukázkou se používá univerzální konstantní symbol 1149.

Bezhotovostní úhrada:

Při bezhotovostním placení daní se používá univerzální konstantní symbol 1148.

Úplný tvar čísla bankovního účtu pro úhradu určité daně místně příslušnému finančnímu úřadu se sestaví z předčíslí bankovního účtu, z matrikové části a z kódu banky. Předčíslí bankovního účtu (v rozsahu dvou až pěti číslic) jednoznačně určuje druh daně, k jejímuž vybírání je účet zřízen. Matriková část určuje vlastní finanční úřad, za matrikovou částí bez mezery následuje lomítko a směrový kód České národní banky (0710).

Variabilní symbol - prostřednictvím variabilního symbolu poplatník sděluje finančnímu úřadu svou totožnost. Má-li fyzická osoba přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol (ať už na bankovním příkazu k úhradě nebo na poštovní poukázce) kmenovou část DIČ (tj. číslo za kódem CZ). Není-li fyzická osoba registrovaná, tedy nemá přiděleno DIČ, uvede do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek.

JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ VZNIKU DAŇOVÉHO PŘEPLATKU

Vznikne-li na základě podaného daňového přiznání poplatníkovi vratitelný přeplatek, je o jeho vrácení či převedení nutno žádat písemnou formou, k tomuto účelu lze využít formulář žádosti, který je součástí tiskopisu daňového přiznání. Na základě žádosti bude přeplatek vrácen do 30 dnů po jeho vzniku, nejdříve však po lhůtě pro podání přiznání. Přeplatek za zdaňovací období roku 2009 tedy nelze vrátit před datem 31. 3. 2010. Musí se vždy jednat o přeplatek vratitelný, tzn., že činí víc než 50,- Kč a poplatník nemá nedoplatek na jiné dani.

Základní informace správce daně k podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Finanční úřad v Písku - místně příslušný správce daně

Adresa: Nábřeží 1. máje 2259, 397 11 Písek

Kdy lze podat daňové přiznání :

Od 8.3.2010 do 19.3.2010

Od 22.3.2010 do 31.3.2010

Pondělí

7.30 – 17.00

Pondělí

22.3.

7.30 – 18.00

Úterý

7.00 – 15.30

Úterý

23.3.

7.00 – 18.00

Středa

7.30 – 17.00

Středa

24.3.

7.30 – 18.00

Čtvrtek

7.00 – 14.30

Čtvrtek

25.3.

7.00 – 18.00

Pátek

7.00 – 14.30

Pátek

26.3.

7.00 – 18.00

Sobota

27.3.

8.00 – 12.00

Pondělí

29.3.

7.30 – 18.00

Úterý

30.3.

7.00 – 18.00

Středa

31.3.

7.30 – 18.00

Kdy lze zaplatit daň na pokladně FÚ :

Běžné pokladní hodiny

(do 19.3.2010)

Rozšířené pokladní hodiny

(22. - 31.3.2010)

Pondělí

8.00 – 10.30

12.00 – 15.00

Pondělí

22.3.

8.00 – 15.00

Středa

8.00 – 10.30

12.00 – 15.00

Úterý

23.3.

8.00 – 15.00

Středa

24.3.

8.00 – 15.00

Čtvrtek

25.3.

8.00 – 15.00

Pátek

26.3.

8.00 – 15.00

Sobota

27.3.

8.00 – 12.00

Pondělí

29.3.

8.00 – 15.00

Úterý

30.3.

8.00 – 15.00

Středa

31.3.

8.00 – 15.00

Spojení: telefon ústředna 382 750 111

telefon podatelna 382 750 314, 382 750 414

e-mail podatelna@pis.cb.ds.mfcr.cz

ID datové schránky ddnafv9

Číslo účtu finančního úřadu v Písku:

721-7628271/0710

IBAN CZ79 0710 0007 2100 0762 8271

Bankovní předčíslí pro platbu daně z příjmů fyzických osob: 721

Za den platby je považován den připsání na účet finančního úřadu.

K častým otázkám TÝKAJÍCÍm SE DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB PRO ROK 2009

Výdaje uplatněné v paušální výši (§ 7 odst. 7, § 9 a § 10 zákona o daních z příjmů)

Za rok 2009 si mohou daňové subjekty u převážné většiny činností uplatnit oproti roku 2008 vyšší „výdajový paušál“. Podrobněji je jeho výše uvedena v následujícím přehledu.

Druh činnosti

výdajový paušál platný pro rok 2009

§ 7 odst. 1 písm. a)
příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

80 %

§ 7 odst. 1 písm. b)
příjmy ze živností řemeslných

80%

§ 7 odst. 1 písm. b)
příjmy ze živnosti kromě živností řemeslných

60%

§ 7 odst. 1 písm. c)
příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů

60%

§ 7 odst. 2 písm. a)
příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní podle § 7 odst. 6

60%

§ 7 odst. 2 písm. b)
příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů

60%

§ 7 odst. 2 písm. c)
příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů

60%

§ 7 odst. 2 písm. d)
příjmy z činnosti insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu

60%

§ 9

příjmy z pronájmu

30 %

§ 10

příjmy ze zemědělské výroky, která není provozována zemědělským podnikatelem

80%

Průměrné ceny benzínu a sazba základní náhrady pro rok 2009

Průměrná cena pohonných hmot platná pro rok 2009, stanovená vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 451/2008 Sb. činí:

· 26,30 Kč u benzinu automobilového 91 oktanů,

· 26,80 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,

· 29,00 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,

· 28,50 Kč u motorové nafty.

Sazba základní náhrady platná pro rok 2009 je:

· u osobního silničního motorového vozidla 3,90 Kč

· u jednostopých vozidel a tříkolek 1,10 Kč.

Zdanění příjmů ze závislé činnosti vykonávané v zahraničí

Novelou zákona o daních z příjmů č. 216/2009 Sb., byla s účinností již pro rok 2008 provedena změna související se zdaněním příjmů ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Doposud poplatníci uplatňovali metodu vyloučení dvojího zdanění výlučně podle příslušné mezinárodní smlouvy. Zákon teď nově dává možnost využít výhodnější metodu vynětí příjmů i v případech, ve kterých příslušná mezinárodní smlouva stanoví metodu zápočtu daně. Podmínkou je, aby byl příjem poplatníka v zahraničí zdaněn. Pokud by se navíc u konkrétního poplatníka jednalo o jeho jediný příjem, nevznikla by mu ani povinnost podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů).

Refinancování hypotéky

Pokynem D-324 byl zpřesněn výklad týkající se daňového odpočtu úroků z hypoték v případě opakovaného refinancování bytových potřeb. Podle tohoto pokynu je možné odečítat si úroky bez ohledu na počet refinancování hypotéky.

PŘÍJMY OSVOBOZENÉ OD DANĚ

Osvobození příjmů z prodeje nemovitostí podle § 4 odst. 1 písm. a) a písm. u) zákonao daních z příjmů – vazba na bydliště:

- osvobozeny jsou příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem - pokud v něm měl prodávající v bytě bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a prostředky získané prodejem zcela nebo z části použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž částku přijal, je osvobozen příjem ve výši prostředků použitých na bytovou potřebu. Tento příjem je osvobozen i tehdy, když částku odpovídající úhradě vynaložil poplatník na bytové potřeby v době do 1 roku před jejím obdržením. ( Bytovou potřebou se pro účely zákona rozumí např. výstavba bytového domu, rodinného domu, pořízení bytu, splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, úhrada za převod členských práv a povinností družstva, splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb - viz § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona o daních z příjmů ). Přijetí částky oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo.

Osvobození příjmů z prodeje podle§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů - vazba na nabytí:

Dnem nabytí se rozumí den převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitostem.

Příjmy z prodeje zákonem citovaných nemovitostí jsou od daně osvobozeny, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 5 let. V případě, že jde o prodej nemovitosti, bytu nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), započte se do doby pro účely osvobození i doba, po kterou nemovitost vlastnil zůstavitel.

V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního předpisu, se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku.

Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů – restituce:

Osvobození se také vztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí vydaných podle zvláštních předpisů (např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů).

Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů - družstevní byt:

Ačkoliv se běžně používá výraz "příjmy z prodeje družstevního bytu", jedná se ve skutečnosti o příjmy z převodu členských práv družstva. Převodem členských práv družstva se rozumí i převod práva užívání (nájmu) družstevního bytu na jiného člena bytového družstva či osobu, která se v souvislosti s tímto převodem stane členem bytového družstva.

Příjmy z převodu členských práv a povinností družstva jsou od daně osvobozeny, přesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem 5 let. Osvobozeny jsou rovněž, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu a použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž úplatu přijal. Osvobození platí i v případě, že získané prostředky použije na uspokojení bytové potřeby do jednoho roku před obdržením úplaty za převod členských práv družstva.

Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů– pravidelně vyplácený důchod: Osvobození se vztahuje i na příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. U příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je v roce 2009 od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů částka ve výši 288 000,- Kč ročně (36násobek minimální mzdy platné k 1.1. kalendářního roku).

Osvobození podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů – příležitostná činnost:

Osvobozeny jsou i příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000,- Kč.

POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ V PŘÍKLADECH

1. Pokud roční příjmy poplatníka, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, a nejedná se přitom o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, vzniká mu povinnost podat daňové přiznání ( výjimka viz bod 2.).

2. Povinnost podat daňové přiznání nemá poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k a nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 6 000,- Kč, vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně.

Pro posouzení povinnosti podat daňové přiznání je významná výše příjmů, nikoliv výše příjmů po odečtení výdajů, tedy základ daně. V zákonem stanovených případech jsou některé druhy příjmů od daně osvobozeny. Osvobozené příjmy se do přiznání neuvádí.

Podávám daňové přiznání když …

1. … pronajímám nemovitost a jiné příjmy nemám ?

Pan X je důchodce a za pronájem nevyužívané garáže obdržel v roce 2009 částku 19 000,- Kč – má povinnost podat daňové přiznání, protože se v tomto případě jedná o příjem z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů, který není od daně osvobozen a roční příjem poplatníka přesáhl částku 15 000,- Kč.

2. … příležitostně pronajmu movitý majetek a nemám jiné příjmy?

Pan X je důchodce a za pronájem osobního automobilu, veterána, obdržel v červnu 2009 částku 19 000,- Kč – nemá povinnost podat daňové přiznání, protože se jedná o příjem z příležitostného pronájmu movité věci, který je dle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od daně osvobozen, pokud nepřesáhne 20 000,- Kč.

3. … jsem z prodeje nemovitosti neměl žádný zisk ?

Pan X je důchodce a v roce 2009 prodal zahrádku, kterou před čtyřmi roky zakoupil za 100 000,- Kč. Zahrádku prodal za 85 000,- Kč. Po uplatnění souvisejících výdajů nezůstává tedy ke zdanění žádný příjem – přesto má povinnost podat přiznání, protože uvedený příjem z prodeje nemovitosti není od daně osvobozen. Rozhodnou skutečností pro povinnost podat daňové přiznání je částka, za kterou byla zahrádka prodána, nikoliv základ daně.

4. …jsem zaměstnaný a mám malý příjem z pronájmu ?

Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele) a za pronájem zahrádky obdržel v roce 2009 celkem 8 000,- Kč - má povinnost podat daňové přiznání, protože jeho příjem kromě příjmu ze závislé činnosti přesáhl částku 6 000,- Kč.

5. … jsem zaměstnaný a mám příležitostný příjem do 20 000,- Kč ročně ?

Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele) a za prodej zahrádkářských přebytků obdržel v roce 2009 celkem částku 18 000,- Kč - nemá povinnost podat daňové přiznání, protože jeho příjem z prodeje zahrádkářských přebytků nepřesáhl částku 20 000,- Kč a je tedy podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od daně osvobozen.

6. … jsem prodal zděděnou nemovitost ?

Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele) a v roce 2009 zdědil zahrádku po svém otci, kterou obratem prodal za 200 000,- Kč. Jeho otec zahrádku vlastnil od roku 1995. Nemá povinnost podat daňové přiznání, tento příjem z prodeje nemovitosti je dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů od daně osvobozen, protože celková doba vlastnictví nemovitosti přesáhla 5 let (nabyto děděním od zůstavitele, příbuzného v řadě přímé, který nemovitost prokazatelně vlastnil od roku 1995).

7. … jsem prodal svůj byt ?

Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). V listopadu 2009 prodal byt, ve kterém bydlel od roku 2002 a který koupil od bytového družstva v květnu roku 2009 do osobního vlastnictví. Nemá povinnost podat daňové přiznání, tento příjem je od daně osvobozen, protože v bytě měl bydliště více jak 2 roky bezprostředně před prodejem.

8. … výše mého důchodu překročila částku 288.000,- Kč ?

Panu X. byl za rok 2009 vyplacen starobní důchod v celkové výši 300 000,- Kč. Žádný další příjem neměl. Nemá povinnost podat daňové přiznání, neboť důchod je dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů do výše 288 000,- Kč od daně osvobozen a zbývající nadlimitní část 12 000,- Kč nepřesáhla částku 15 000,- Kč.

Panu Y byl v r. 2009 zpětně za roky 2007 a 2008 doplacen starobní důchod v celkové výši 350 000,- Kč. Není povinen tento příjem zdanit. Limit 288 000 Kč dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů se týká příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí). Jednorázový doplatek důchodů (penzí) je osvobozený příjem.

9. … jsem obdržel příjem od osoby, která má nárok na příspěvek na péči ?

Paní X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). Chodí vypomáhat zdravotně postižené paní Y, která jí za pomoc dává část svého příspěvku na péči. Paní X nemá povinnost podat daňové přiznání, neboť v případě, že je péče prováděna nepodnikatelským způsobem, je obdržená část příspěvku na péči podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů osvobozena. Stejně tak je dle citovaného ustanovení osvobozeným příjmem přijatý příspěvek na péči u paní Y.

10. … mám souběh zaměstnání ?

Pan X. měl celý rok 2009 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, sjednaná odměna ve výši 20 000,- Kč mu byla vyplacena v červenci 2009. Je povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede příjem od obou společností. Důvodem je nesplnění podmínky dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů - příjmy ze závislé činnosti od více plátců nepobíral postupně, v měsíci červenci nastal souběh příjmů.

Pan Y měl celý rok 2009 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, odměna ve výši 4 500,- Kč mu byla vyplacena v červenci 2009. Výplata od společnosti B mu byla zdaněna srážkou sazbou daně dle § 36 zákona o daních z příjmů a představuje samostatný základ daně, který se neuvádí do daňového přiznání. Pan Y tedy není povinen podat daňové přiznání.

11. … jsem - zrušil smlouvu o životním pojištění ?

Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). V letech 2005 až 2008 snižoval daňový základ o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění v částce 7 000,- Kč ročně. V roce 2009 zrušil pan X. pojistnou smlouvu a bylo mu vyplaceno odbytné. Jelikož podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů došlo k nedodržení zákonem o daních z příjmů stanovených podmínek z důvodu zániku pojištění, je pan X. povinen zdanit za roky 2005 – 2008 uplatněné příspěvky na soukromé životní pojištění tj. 28 000,- Kč jako příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů – je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2009.

12. … jsem měl příjmy ze zahraničí ?

Pan X. byl celý rok 2009 zaměstnaný v Rakousku, žádný jiný příjem neměl. Příjmy ze závislé činnosti mu byly v Rakousku zdaněny. Je rezidentem ČR. Podle § 38 f odst. 4 zákona o daních z příjmů se jím dosažené příjmy vyjímají ze zdanění (za předpokladu, že není výhodnější postup podle uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené ČR s Rakouskem se při zdanění příjmů ze závislé činnosti použije metoda zápočtu. Jelikož pro pana X. není postup daný smlouvou daňově výhodnější, uplatní metodu vynětí příjmů. Není proto povinen podat daňové přiznání, neboť jeho jediným příjmem je příjem ze závislé činnosti ze zahraničí, který je vyjmut ze zdanění.

13. … jsem pobírala příjmy jako au-pair ?

Paní X. má příjem ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele od srpna do prosince 2009, od ledna do července 2009 pracovala jako au-pair ve Velké Británii, za což pobírala příjem. Je rezidentem ČR. Není povinna podávat daňové přiznání, neboť příjem plynoucí z výpomocí s domácími pracemi v zahraničí, a to za stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair), není předmětem daně z příjmů (§ 3 odst. 4 písm. e) zákona o daních z příjmů).

Zodpovídá: Správce Webu

Přehled všech dokumentů

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
27 28 29 30 31 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

Virtuální prohlídka

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu v mobilní aplikaci – V OBRAZE.

Dění v obci:

foto-pata znak-nazev